Zpětnovazební dotazování z listopadu 2023 navazuje na podobná šetření z let 2019-2022. Letos, stejně jako loni, jsme připravili zvlášť dotazníky pro studenty nižšího gymnázia, vyššího gymnázia a rodiče. Aktuální zjišťování vycházelo z nástrojů pro vlastní hodnocení školy, které na svém portálu Kvalitní škola nabízí Česká školní inspekce. Široká paleta otázek mířila k subjektivnímu prožívání náročnosti studia i k šířeji zaměřenému mapování školního klimatu. Výsledky přinesly užitečné informace pro práci jednotlivých vyučujících, třídních učitelů i vedení školy a využijeme je pro plánování dalšího fungování a organizace studia na gymnáziu.

Široká paleta otázek mapovala všechna myslitelná hlediska školního klimatu (pověst školy na veřejnosti, odbornost učitelů, kariérní a profesní rozvoj, efektivita učení, rozvoj tvořivosti a kritické vnímavosti studentů, škola jako místo pro bezpečnou prezentaci vlastních názorů a hodnot, vedení školy, propojení studia s prostředím sociálních sítí, akce školy pro veřejnost, prostředí třídního kolektivu, práce třídního učitele apod.). Je potěšitelné, že v drtivé většině odpovědí významně převládají kladná škálová stanoviska (rozhodně souhlasím/spíše souhlasím).

Z tohoto trendu významněji vybočuje otázka na budoucí profesní a kariérní profilaci studentů: „Díky této škole mám představu, co můžu po jejím ukončení dělat.“ Celkem 45% studentů volilo variantu spíše nesouhlasím/rozhodně nesouhlasím, což je z větší části dáno tím, že pro studenty nižšího cyklu je takové téma věkově vzdálené a neaktuální. Přesto jde o významný impuls, který nás zejména ve spojení s výsledky stejné otázky u vyššího gymnázia vede k intenzivnější práci v oblasti kariérního poradenství.

25% studentů vybralo nesouhlasné škálové stanovisko pro otázku „Myslím si, že většina učitelů mě vede k samostatnému a kritickému myšlení.“ Jde sice o pozitivní posun od výsledků krajských zpětnovazebních dotazníků z jara 2022, které též téma mapovaly, přesto se jedná o výzvu k aktivnějšímu využití metod rozvíjejících samostatné kritické myšlení a kreativitu během běžné výuky. Této výzvě rozhodně v budoucím plánování práce školy nebudeme hluší.

Stejných 25% volilo negativní odpověď pro otázku „Učitelé mají pochopení pro mé problémy“, což nepochybně souvisí s výkonově orientovaným charakterem studia na gymnáziu. V tomto směru hrají klíčovou roli třídní učitelé, kteří mají mj. za úkol mapovat, sledovat a případně řešit efektivitu komunikace mezi studenty a ostatními vyučujícími.

Naopak drtivě souhlasná stanoviska převažují u otázek tematizujících práci třídních učitelů. 98% studentů svým třídním učitelům důvěřuje a je přesvědčeno o tom, že třídní učitelé mají aktivní podíl na vytváření pozitivní atmosféry ve třídě. Tato čísla vypovídají o tom, že třídnická práce je v těchto třídách nastavená efektivně a že je třeba dále rozvíjet osvědčené postupy a způsoby práce.

Stejných 98% by pak studium na škole doporučilo svým kamarádům. Vrstevnická komunikace o škole je zdaleka nejefektivnější „marketingový“ nástroj, který se dá ve školství použít, i proto nás těší, že naši primáni, sekundáni, terciáni a kvartáni jsou nakloněni mluvit o naší škole v pozitivním smyslu a duchu.

V případě ostatních otázek se škálové odpovědi pohybují v popsaných mantinelech a každé jednotlivé téma je užitečným zrcadlem nastaveným práci školy v uvedených oblastech.

Otázky směřující k vybavení a prostředí školy opět poskytly užitečnou zpětnou vazbu všem tematizovaným oblastem. Významně negativně z celého dotazníky vystupuje hodnocení školní jídelny. 65% studentů hodnotí její služby kriticky, což je výzvou pro budoucí jednání s provozovatelem tohoto stravovacího zařízení.

Další, již tradiční, část dotazníku mířila k mapování případných studijních potíží. Ukázalo se, že na nižším gymnáziu jsou vážné potíže při studiu kvantitativně spíše marginální problém. Žádný ze studentů nevolil variantu „studijní obtíže nezvládám“ a jen jeden možnost „zvládám je s vypětím všech sil.“ Přesto téma rozhodně nepodceňujeme a zejména třídní učitele vytrvale sledují aktuální situaci mezi studenty a jsou připraveni v případě potíží efektivně zasáhnout.

Stejně tak nejsme překvapeni výsledky hodnocení jednotlivých předmětů. Fyzika i matematika patří dlouhodobě napříč celou republikou k předmětům spojeným s největšími studijními obtížemi. Což ovšem neznamená, že by jednotliví vyučující tento fakt podceňovali a v praktické práci nereflektovali.

Studenti vyššího cyklu jsou o poznání kritičtější než jejich mladší spolužáci, což je z velké části dáno přirozeným psychosomatickým vývojem: Hledání a nacházení vlastní identity příznačné právě pro tuto věkovou kategorii je přirozeně provázeno kritickým vztahem k institucím reprezentujícím svět dospělých, mezi něž patří škola na prvním místě. Přesto negativní škálové volby nepodceňujeme a zejména tam, kde tvoří významný podíl celkového množství voleb, chceme zaměřit další plánování naší práce.

Nejhůře v tomto smyslu dopadla otázka „Díky této škole mám představu, co můžu po jejím ukončení dělat.“ 47% negativních voleb je opravdu vysoké číslo, zčásti nepochybně dané tím, že gymnázium je všeobecně zaměřená škola a že skutečnou volbu studenti často odsouvají až na čas vysokoškolského studia. Přesto i z další práce třídních učitelů, kariérové poradkyně i školní psycholožky víme, že jde o téma, které velká část studentů seriózně a občas nepříliš úspěšně řeší během studia. Studenty v této oblasti dlouhodobě podporujeme nabídkou komplexní profesní diagnostiky a pravidelným a oblíbeným setkáním s absolventy školy. V loňském roce jsme se zaměřili na další konkrétní pomoc s volbou seminářů pro třetí a čtvrtý ročník a studium celkově hodláme intenzivněji otevřít volitelným předmětům – jsme přesvědčeni, že právě tento krok může studentům v jejich profesní volbě významně pomoci.

Nepříliš uspokojivé výsledky přinesla také otázka „Učitelé mají pochopení pro mé problémy.“ 45% studentů mělo v této věci potřebu volit negativní škálovou odpověď. Ve spolupráci s třídními učiteli budeme téma mapovat a hledat cesty k jeho efektivnějšímu řešení.

Celkem 35% studentů vyššího cyklu nemá pocit, že by je vyučující vedli k samostatnému a kritickému myšlení, což je příliš mnoho na to, abychom také této oblasti nevěnovali následnou péči a nezaměřili se i na úrovni školy jako celku na efektivnější zapojení učebních metod a postupů, které kritické myšlení účinně rozvíjejí.

Naopak minimum negativních voleb přinesly obě otázky mapující dynamiku vztahů mezi spolužáky ve třídě („V kolektivu spolužáků ve třídě jsem spokojený.“ „Když chybím, vím od spolužáků, co se dělo.“). 90% je studentů vyššího gymnázia je v kolektivu spolužáků spokojeno a stejné procento má pozitivní zkušenost s pomocí spolužáků v případě vlastní absence. Z předchozích dotazníkových šetření velmi dobře víme, že pro celkovou spokojenost ve škole i pro efektivitu učení má tato položka stěžejní význam. Studenti vyššího cyklu totiž v minulosti opakovaně uváděli, že sdílení učebních potíží v rámci dobře fungujícího třídního kolektivu je nejefektivnějším způsobem řešení těchto potíží a tím i účinnou podporou pro úspěšné zvládání učení komplexně.

S tímto výsledkem koresponduje i hodnocení práce třídních učitelů: 86% studentů vyššího cyklu má ke svému třídnímu učiteli důvěru, 87% je přesvědčeno o tom, že třídní učitel/ka aktivně přispívá k pozitivní atmosféře ve třídě. Z výsledku je zřejmé, že třídní učitelé odvádějí efektivní práci a že dobře rozumějí tomu, že jedním z důležitých úkolů nesnadné práce třídního je péče o vztahy mezi studenty.

84% studentů vyššího gymnázia volilo pozitivní škálové odpovědi při reflexi profesní úrovně vyučujících. Těší nás, že právě tuto oblast, která patří z hlediska plnění poslání a cílů školy k těm nejdůležitějším, hodnotí naši studenti takto pozitivně. Číslo koresponduje s podobným výsledkem krajského zpětnovazebníkového šetření a je pro všechny pedagogy nepochybným závazkem směrem k budoucnosti.

83% studentů souhlasí s tím, že škola má ve svém okolí dobrou pověst, což je opět potěšující závazek, který má své místo v reflexi efektivity dosavadní práce a působení školy jako celku.

Odpovědi na další otázky se pohybují v mantinelech výše uvedených škálových voleb a stejně jako předchozí jsou užitečné pro plánování další práce školy.

Rodičovský dotazník jsme přizpůsobili reálné zkušenosti rodičů se školou a snažili se tematizovat pouze záležitosti, s nimiž rodiče mohou mít konkrétnější, intenzivnější osobní zkušenost. Rodičovské odpovědi jsou celkově mnohem méně kritické než ty studentské, což potvrzuje drobnou úvahu, kterou jsme výše vetkli do komentáře o kritičnosti studentů vyššího gymnázia. Pro komplexní hodnocení celého zpětnovazebního dotazování je však podstatnější, že kritické odpovědi rodičů korespondují s tématy, jež za problémová považují i studenti.

Nejvíce negativních škálových odpovědí se sešlo u hodnocení služeb školní jídelny, celkem 62% rodičů se vyjádřilo k jídelně kriticky.

Další odpovědi byly kritické mnohem méně: Největší počet negativních odpovědí se sešel u otázky „Díky této škole má sny/dcera představu, co může po jejím ukončení dělat.“ Celkem 28% rodičů vnímá téma kriticky. Rodiče tak potvrdili studentskou volbu a podtrhli důležitost tématu, o kterém jsme se rozepsali u hodnocení odpovědí studentů vyššího gymnázia.

16% rodičů uvedlo, že jejich syn/dcera má strach z komunikace na sociálních sítích. Nejde sice o nijak hrozivé číslo, které navíc nekoresponduje s tím, co uvádějí sami studenti, téma však rozhodně nepodceňujeme a ve spolupráci se školním poradenským pracovištěm a aplikací „Nenech to být“ mu stále věnujeme pečlivou pozornost.

Naopak pozitivní volby drtivě převládají v celkovém hodnocení fungování školy. (Jsem ráda, že syn/dcera chodí do této školy: 98%; Tuto školu mohu doporučit svým známým pro jejich děti: 96%). Rodiče, stejně jako studenti, oceňují profesní profil pedagogů. (97% rodičů si myslí, že většina učitelů má přehled v tom, co učí; 95% si myslí, že většina učitelů se snaží o spravedlivý přístup ke studentům.) 96% rodičů kladně hodnotí výzdobu školy.

Celkem 66 rodičů využilo možnost podrobněji slovně komentovat dění na škole. Dvě třetiny odpovědí se týkaly situace v jednotlivých předmětech a korespondovaly s odpověďmi studentů vyššího gymnázia v otázkách tematizujících studijní potíže. Rodičovské odpovědi v této oblasti jsme vyhodnocovali a dál interpretovali společně se studentskými.

V dalších odpovědích se rodiče jedenáctkrát kriticky vyjádřili k fungování školní jídelny. Šestkrát tematizovali dotazníky. Zde se oprávněně dožadovali volby „neumím posoudit“, kterou v příštím dotazování určitě rodičům nabídneme. Další jednotlivé poznámky se týkaly obecných studijních či administrativních záležitostí, opět jsme je přiřadily k odpovědím studentským a reagovat na ně budeme společně.