Zpráva o průběhu 2. ročníku družebního výtvarného kurzu Gymnázia Havlíčkův Brod a Gymnázia Vrchlabí

téma kurzu: Jan Zrzavý

Statek „Malířova“  pod Lipnicí N/S

29. 5. – 3. 6. 2011

kurz se konal ve spolupráci se Společností Jana Zrzavého

 a Občanským sdružením za záchranu rodného domu Jana Zrzavého

Dopis Janu Zrzavému

Drahý Mistře,

     rád bych Vám povyprávěl o jednom krásném místě a mladých lidech, kteří našli znovu ve Vašich obrazech inspiraci. Vím, že jste miloval místa, jako jsou Okrouhlice, Vadín, Babice i Lipnici, které jste říkal „Betlém“. I my jsme v tato místa  putovali, vedeni tonoucí hvězdou, a někteří až z Krkonoš! V podhradí Lipnice jsme nalezli opuštěný romantický statek „Malířovna“, obklopený nádherou rybníků, bažin a pastvin s ovcemi, jako by tomuto ráji  vládl pouze Veles- bůh stád. Zde jsme složili znavené kosti i malířské stojany, bychom v tomto údolí radosti celý týden malovali. Malířskými učedníky se stalo jedenáct studentů Gymnázia Havlíčkův Brod a deset výtvarníků z Gymnázia Vrchlabí, vedeni dvěma učiteli-výtvarníky Danem Korábem a Janem Salvetem, kteří jako věrní přátelé Amis a Amil  stvrdili družbu obou škol.

   Ihned v pondělí 30. května jsme, coby veselí poutníci, vyšlápli ve vašich malířských stopách, s barety na hlavách, náčrtníčky a fotoaoparáty,  pábitelsky vedeni Vaším příbuzným Ladislavem Langpaulem. Naše zraky padly na místa již zmizelá; považte vadínská pazderna z vašeho obrazu již nestojí, taktéž vadínský lom zarostl a perlový potok je bez perel. Ještě v oranži červánků jsme potom na Malířovně napnuli i našepsovali plátna a s leonardovskými sny usnuli.

     Jako vždy nám slunce zvěstovalo jitro plné světelných sfumat nad blaty a kolem deváté hodiny ranní byly již pastviny a dvůr statku posety stojany s plátny. Akrylové barvy zachytily první imprese z včerejší cesty, z okolí statku i z Vašich obrazů. Využili jsme Vaši metodu práce a také pracovali podle vlastních fotografií, drobných skic a především prožitků.

    Také jsme byli svědky zázraku, v odpoledním slunci se v polích objevila Vaše tvář a i když jsme věděli, že je to herec pan Michek, nikterak jsme se nenechali odradit od myšlenky, že hovoříme s Vámi. Opřen o „Zeyerovu hůlku“, doprovázel komponovaný pořad velké propagátorky Vašeho díla paní PaedDr. Jitky Měřinské (Společnost JZ Krucemburk). S malou podkrovní místnůstkou u kulečníku  jsme se přenesli Vaším životem do Benátek, Bretaně a zpátky do Krucemburku. Myslím, že máte dokonce i jednu současnou fanynku, vypadá jako z obrazu Veselá cikánka od Franse Halse a s Vaším dvojníkem se nemohla rozloučit. Slunce zezlátlo a nastal opět ten krásný baladický večer, ve kterém vystupovaly postavy u ohně, zarámované zítkou a břečťanem,  jako z vaší  uhlové kresby k Erbenovi. Zpívali jsme a povídali , sledováni pouze hvězdami.  Vaši metodu noční práce jsme tedy nepřevzali.

   Ve středu dopoledne  na plátnech již vyrostly první krajiny, Vaše okrouhlické pohledy, jezy, chaloupky a cesty v údolích, které  se linuly v dál. Odpolední bouřka nás dohnala až v kubistické kulisy hradu Lipnice, který nám nabídl chiricovsky prázdné nasvícené prostory ke kresbám. Ve starobylém hostinci u České koruny, kde sedával Hašek i malíř Panuška a možná jste tam seděl i Vy , pojedli jsme bramboráčky a vrátili se na Malířovnu. Večerní statek jsme nakonec  proměnili v přírodní kino. Oheň nás hřál příjemně do zad, když jsme sledovali příběh malíře Pabla Picassa, který Vás skrze Kubištu také ovlivnil. Potom jsme se opět ponořili ve večer plný meditací, posedlostí i náměsíčnosti, nakonec spočinuli jako spící bárky na vlnách spánku.

   I přiblížil se poslední den tvorby – čtvrtek, který byl ve znamení dokončení akrylových maleb. Ještě poslední pohledy zkoumající Vaše malby, nasazení světel, dotažení detailů a „zrzavovská díla“, sňata z křížů stojanů, již zdobí stěnu statku. Někteří mladí tvůrci si šli „tvrdošíjně“ svou cestou a poprvé poznali onu velikou radost nad stvořeným živým tvarem, vyrvaným z chaosu podvědomí.

     Na poslední večeři chystáme kuřátka a ve vůni grilovaného masa plníme poslední výtvarný úkol –na části svého těla ztvárnit některý motiv z Vašich obrazů. Za chvíli se po dvoře pohybují barevné postavy,  zrzavovský  bodypainting i bodycalligraphy se vydařil a tak jsme  naposledy usedli k ohni, jako komunita malířů, jako Sursum.  V pátek ráno si ale už připadáme jako v údolí smutku. Malířovna, toto malebné místo se nám stalo na chvíli bezstarostným výtvarným přístavem s  nekonečným čistým horizontem a Vy naším učitelem „Kubištou“, určitě se tam vrátíme.

    Děkujeme 

Daniel Koráb, Jan Salvet a studenti

 

Měli jsme v Okrouhlici u rodného domu Jana Zrzavého pěknou premiéru.

   Se svými profesory Danielem Korábem a Janem Salvetem přišla 30. května  na návštěvu dvaadvacetičlenná parta studentů a studentek gymnázií v Havlíčkově Brodě a Vrchlabí. Všechno zájemci o výtvarné umění, kteří trávili několik dnů pod Lipnicí a do Okrouhlice se přišli podívat. Přišli se podívat na místa, kde vznikly některé z českých krajin Jana Zrzavého, malíře - moderního klasika, kterého však znali jen hodně málo a povrchně. Prošli jsme se od Krásné Hory přes Vadín a údolí Perlového potoka Na páchu. Před okrouhlickou školou je zaujala výstava Jan  Zrzavý a Bohuslav Martinů, kterou jsme k nám přenesli díky Centru Bohuslava Martinů v Poličce.

Na závěr návštěvy jsme jim pustili dva filmy: klasický medailon Klíč od domova zhlédli bez projevu nadšení, zato Michala Pěchovka- Zrzavýfilm, který vznikl před pěti lety k Zrzavého výstavě,  sledovali se zatajeným dechem. Byla to zajímavá konfrontace a ukázka toho, jak si každá generace potřebuje najít svou vlastní cestu k umělci, a to i v případě vnímání hodnot, které leckdo považuje málem za posvátné.

Občanské sdružení Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého působí v Okrouhlici od roku 2008. Jeho cílem je vytvořit kolem rodného domu malíře prostředí pro všechny lidi bez rozdílu věku, kteří se zajímají o kulturní život a chtějí mít svět kolem sebe pestřejší a krásnější.

Občanské sdružení v letošním roce získalo grant na svůj projekt Krajem malíře básníka - poznávací stezka Jana Zrzavého, který bude tvořit  deset zastavení na místech v okolí Okrouhlice, kde Jan Zrzavý čerpal inspiraci pro své obrazy. Navštívit nás můžete na stránkách www.janzrzavy.cz

Ladislav Langpaul, Občanské sdružení Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého

 

Malířské rozjímání na „Malířovně“

         Krásný název „Malířovna“ nese bývalý statek rozkládající se na samotě pod hradem Lipnicí. Bylo poslední květnové odpoledne, když jsem se v těchto místech setkala se studenty a dvěma  profesory výtvarné výchovy z gymnázia z Havlíčkova Brodu a z Vrchlabí. Trávili tu několikadenní výtvarné soustředění. Jejich letošní výtvarný kurz probíhal ve znamení jména JAN ZRZAVÝ.  Opravdu příznačné téma! A přímo tady – nedaleko malířovy rodné Okrouhlice a docela blízko hradu, který měl malíř od dětství až do pozdního stáří před očima. I ve svém okrouhlickém ateliéru, kam zajížděl ve stáří na sezónní pobyty, si malíř považoval krásného výhledu na hrad Lipnici.

         Imaginárního Jana Zrzavého je tu plno. A proto jsem tu i já -  za Společnost Jana Zrzavého, v jejíchž koncepčních záměrech je prohlubovat povědomí o kráse a významu uměleckého díla tohoto malíře. Na lukách kolem Malířovny se krásně vyjímají malířské štafle, studenti soustředěně pracují svým štětcem a jsou pohrouženi do témat obrazů Jana Zrzavého, o jejichž výtvarnou interpretaci se mnozí cíleně a kvalifikovaně snaží.

         Za chvíli začne přednáška s obrazovou projekcí. Shromažïujeme se v podkroví kolem projektoru a všichni pozorně naslouchají a sledují doprovodnou ilustrační  projekci. Cítím, že mám kolem sebe vnímavé, přemýšlivé a cílevědomé mladé lidi.

         Náhlý moment překvapení pro studenty –  je tu mezi námi opravdový, velmi věrohodný Jan Zrzavý! Z jeho úst plynou autentické malířovy texty, vyjadřující jeho pozoruhodné vlastní myšlenky a náhledy. Chotěbořský ochotnický herec Stanislav Michek ztvárňuje Jana Zrzavého tak věrně, že po přednášce je obklopen nadšenými studenty, kteří si s ním pořizují fotografické záběry. 

         Sleduji studentské hemžení kolem sebe a jsem velmi potěšena zájmem studentů o opravdové umění. Mile mě překvapilo, že studenti pronikají k podstatě malířského rukopisu Jana Zrzavého. To, co se jim zpočátku jevilo na obrazech Jana Zrzavého až dětsky jednoduché, vnímají nyní – po své výtvarné interpretační zkušenosti poněkud jinak. Poznali totiž, že Zrzavého jednoduchost není prvoplánová, není to jednoduchost z nedostatku, nýbrž je to jednoduchost, která si prošla všemi složitostmi, je to jednoduchost vykoupená hlubokým, pravdivým a procítěným poznáním, jednoduchost, jež zavádí diváka do středu problematiky, jednoduchost obdařená jiskrou ducha a milostí daru umění.

Při pohledu na studenty se mi vybavují slova Jana Zrzavého, která malíř v roce 1920 adresoval začínajícím umělcům:„Musíš usilovati o to nejvyšší, žádej si uskutečniti nemožné, nepřestávej o tom sníti...  Víra je onen okřídlený oř, bez něhož nelze vystoupiti k výšinám.“

PaedDr. Jitka Měřičská, předsedkyně Společnosti Jana Zrzavého

 

Postřehy studentů

Monika Bucharová, GYMVR

Kdo jednou jede do Lipnice,
nechce pak už domů více!
(nechá tam své celé plíce)
Bohémové, čerstvý vzduch,
a v našem těle zdravý duch!
Umění vytváří atmosféru,
která v budoucnu ovlivní celou sféru!
(možná i znečištěnou atmosféru)
Malířovna se cítí polichocena,
když je našimi díly zaplavena!
Proč tento skvělý týden končí,
slzičky trapně derou se z očí!
Ten rok ale uteče, všichni víme,
po prázdninách se zas uvidíme!
Snad to není až moc dlouhý?
Je to pokus, pouhopouhý :D
Moncello :)

Anežka Hozdová, GYMVR

Lipnice, nepopsatelný zážitek. I ten nejmorousovatější člověk zde procitne, jakmile uzří skvostnou přírodu, která tu stále vládne nad člověkem. A když se to spojí s detailně propracovaným programem, vycházejícím přímo ze srdce, tak věřte, že tu strávíte ty nejkrásnější chvíle vašeho života.

Petr Holý, GYMVR

Tam kde leží překrásná to víska jménem Lipnice,
tak tam zábava nemá, nepřítele, hranice …
Je to už rok druhý co sešli se zde přátelé,
Malují a tvoří, spolu je to více veselé.
Ta euforie při setkání nás z Vrchlabí , vás z Brodu,
je jak když „skoro usušenej“ na poušti najde vodu .
Letos nebyl to jen doušek – zážitků celý lok,
Doufám že se setkáme i ten příští rok ! ;)

 

Vážený pane řediteli,

včera jsem se byla podívat, jak probíhá výtvarný kurz studentů našeho gymnázia a spřáteleného gymnázia Vrchlabí na Malířovně. Studentům, kteří se této akce mohli zúčastnit, lze jen závidět. Na statku uprostřed přírody panovala nádherná atmosféra. Po celém objektu rozestavěné malířské stojany a před nimi soustředěné postavy v košilích od barev, všude klid a pohoda. Na vlastnoručně napnutých plátnech ožíval Jan Zrzavý a ani blížící se bouřka nenarušila tvůrčí prostředí. Studenti sami jistě ve školách budou své práce prezentovat a bude patrné v jakém duchu tvořili, ale já jsem neodolala a musela Vám svůj pocit sdělit. Jsem moc ráda, že škola je ochotna podpořit takový projekt. Studenti, kteří jsou výtvarně nadaní a navštěvují na gymnáziu dějiny umění tak mohou zúročit svou snahu. Někteří budou jistě z tohoto oboru také maturovat a dále se studiu výtvarného umění věnovat. Proto jsem chtěla školu pochválit za podporu v oboru, který není měřitelný na školních olympiádách ani soutěžích.  A ještě je na místě vyzvednout ty, kteří na sebe vzali na týden odpovědnost za hladký průběh, ale také za odborný dohled a vedení. Pan Mgr.Koráb a pan Mgr.Salvet jistě věnovali přípravě týdenního kurzu spoustu svého osobního času a připravili studentům plnohodnotný program. Ale nejen to. Tvůrčí atmosféra na Malířovně byla pod jejich taktovkou a to se jim opravdu povedlo skvěle.

Přeji hezké prázdniny Martina Hanzlíková

(maminka studentky GHB, účastnice kurzu)