Výtvarná výchova je předmět jako každý jiný, odehrává se ve škole, začíná a končí zvoněním, kdy studenti opustí v pantoflích ateliér, aby si o přestávce na chodbách gymnázia odpočinuli. Ale výtvarná výchova také není předmět jako každý jiný, protože se může stát, že ani jednou nezazvoní, jelikož například v podzemí města zatím žádný zvonek instalován nebyl. Pravděpodobně by tu vyplašil netopýry nebo zbloudilého gymnazistu se štětcem v ruce. Takže mi nyní dovolte malou rekapitulaci těchto netradičních hodin „výtvarky“ v mimoškolních prostorách.

   Nezvonilo kupříkladu v roce 2015, kdy se do podzemí muzea spustila skupina prváků k malbě další části egyptské hrobky. Zvonek se neozval v témže roce ani terciánům v prostorách Domova pro seniory v Reynkově ulici při výzdobě vnitřních prostor. Nemohlo zazvonit v Nemocnici Havlíčkův Brod, když studenti 2C instalovali na gynekologicko-porodnickém oddělením obrazy „Trnkovských zahrad“. A jak je tomu v letošním školním roce?

  Je čtvrtek půl třetí odpoledne a v jinak tichých vstupních prostorách Výzkumného ústavu bramborářského v Dobrovského ulici se rozléhá veselá ozvěna hovorů, vtípků a smíchu. Nezvoní, ale začíná zde hodina výtvarné výchovy. Sedmnáct studentů 1C místního gymnázia se automaticky rozdělí na dvě tvůrčí skupiny a ze suterénního kumbálu zkušeně vynáší vše potřebné na malbu. Jedna výtvarná parta míří ke schodišti hlavního vstupu, a ta druhá zůstává dole. Pracují po kouskách, vesele, ale soustavně už několikátý týden, a podle svých návrhů oživují dvě velké zdi ústavu. Oba návrhy (ze čtyř variant) vybrala a schválila správní rada VUB HB a ředitel VUB HB  Ing. Jaroslav Čepl CSc.  jim přidělil patřičné prostory.

Stěnu suterénu proto začala obývat komiksová sestava „bramborových „superhrdinů“, představujících všechny hlavní „superodrůdy“ brambor VUB HB. V pestrých známých kostýmech se elipsoidní a nepravidelné tvary těl hrdinů akčně vznášejí mezi svazčitými kořeny v barevných vrstvách podzemí, spojeni s hlavní sadbovou hlízou, která jim dává superschopnosti.

  O patro výš se v bílé cihlové zdi otevírají dvě průrvy s pohledem do světa bramborové rostlinky. Perspektivou cihlových otvorů sledujeme celou rostlinu od průřezu podzemní části až k  blankytné obloze nad květy. Tato malba má navodit iluzi náhle se otvírající zdi chodby, a proto z bílé stěny přízemí plynule vystupuje.

  Na podzim roku 2016 totiž vyzval pan Jiří Ptáček, RNDr., CSc. gymnázium k výtvarnému ztvárnění některých vnitřních prostor centrální budovy v Dobrovského ulici. Této výtvarné výzvy se zhostili studenti prvního ročníku (1C)  pod vedením pedagoga a výtvarníka Daniela Korába.

  Doufám tedy, že nebude všem zmíněným vyzdobeným prostorám „zvonit v uších“, když o nich mluvím, a zároveň přeji, aby výtvarné činnosti studentů gymnázia ve veřejných prostorách našeho města neodzvonila hrana!