Jan Štefáček se narodil 11. ledna 1950 v Přibyslavi. Po maturitě na brodském gymnáziu v roce 1968 vystudoval učitelský obor biologie – tělesná výchova na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 1974 působil na učilišti v Šumperku. V roce 1989 se přestěhoval s rodinou zpět do rodného města a nastoupil jako učitel biologie a tělocviku na Gymnázium v Havlíčkově Brodě.
Naše cesty se tedy setkaly v září 1989, tehdy ještě nikdo netušil, jaké významné společenské změny nás čekají. Jan hned zapadl do našeho pedagogického sboru, byl kamarádský a s většinou kolegů se brzy spřátelil. V době, kdy se na přelomu roků 1989 a 1990 hroutila vláda jedné strany, nebál se Honza otevřeně projevit svůj názor a patřil k nejaktivnějším z nás. Stávající komunistický ředitel Michal Kačúr odstoupil ze své funkce a pedagogický sbor přistoupil k volbě nového ředitele. Proti Honzovi Štefáčkovi jako protikandidát stál tehdejší zástupce Miroslav Vondra a výsledek byl skutečně těsný, Honza vyhrál o jeden hlas. Už předem se oba kandidáti dohodli, že vítěz bude ředitel a ten druhý zástupce, takže Miroslav Vondra zůstal jako zástupce a spolupráce obou mužů ve vedení školy trvala až do roku 2000. S nadsázkou by se dalo říci, že Honza Štefáček se stal pravděpodobně prvním a možná i posledním „pedagogokraticky“ zvoleným ředitelem v dějinách školy, bez zásahu nadřízených složek.
V divokých devadesátkách se naše gymnázium hodně proměnilo a Honza na tom měl velkou zásluhu. Hned v roce 1990 bylo obnoveno osmileté gymnázium a do primy byly přijaty tři třídy. Počet tříd se během několika let rozrostl až na 20 (předtím jich bylo maximálně 14) a byly potřeba nové prostory, na gymnázium také nastoupila řada nových pedagogů. Škola měla tehdy opravdovou právní subjektivitu, stačilo sehnat peníze, budovat a vybavovat nové učebny. A ukázalo se, že nový ředitel na to měl opravdový talent. Devadesátá léta byla také obdobím, kdy se dorovnávala zaostalost našeho státu za vyspělým světem ve výpočetní technice. V roce 1991 byla na gymnáziu vybudována první PC učebna a počítačová síť, postupně pak byly počítači vybaveny ředitelna, kancelář, sborovna a kabinety, v roce 1997 jsme se připojili k Internetu. Honza si pořídil notebook (tehdy téměř revoluční nástroj), sám se obdivuhodně rychle naučil textový editor T602 (později i MS Word) a zdigitalizoval všechny běžné školní dokumenty. Základy některých z nich přetrvaly i další ředitele a jsou používány dodnes. Kromě rozšiřování školy se Honza postupně stále více také věnoval pedagogickému řízení školy. Troufám si tvrdit, že během prvních let si získal přirozený respekt naprosté většiny kolegů. A pokud někoho nachytal, že jde pozdě do hodiny nebo něco nesplnil, dokázal být hodně nepříjemný. Kamarád nekamarád. Když v roce 2000 na konci školního roku na konkurzu obhajoval svůj post, brali jsme to jako formalitu, mnozí z nás to ani nevěděli. Jaké bylo naše překvapení, když jsme se o prázdninách dozvěděli, že byl takzvaně „odejit“.
Po svém nedobrovolném odchodu ze školství byl v roce 2001 zvolen starostou Přibyslavi a zůstal jím až do voleb 2014. V letech 2003 až 2006 vystudoval na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně obor Veřejná správa. I ve státní samosprávě pokračoval ve svém budovatelském úsilí a během jeho funkčního období byla realizována ve městě řada významných staveb – nová radnice, sportovní hala, koupaliště, přestavba základní školy nebo cyklostezka.
Jan Štefáček zemřel v sobotu 12. 9. 2026 po delší těžké nemoci ve věku 76 let.
