Při zadávání studentských a rodičovských zpětnovazebních dotazníků na podzim 2021 jsme vycházeli z předpokladu, že po dlouhém období online výuky mohlo u některých studentů dojít k oslabení dovednosti konstruktivně zvládat zátěžové situace a k částečné ztrátě pracovních a studijních návyků. Vlastním účelem dotazníků bylo „zmapovat terén“ a reflektovat, zda a do jaké míry u studentů skutečně k něčemu takovému došlo. Smyslem tohoto textu je prezentovat výsledky tohoto dotazníkového tázání a popsat, jak na zjištěná data navážeme další prací ve škole.

Dotazník vyplnilo 373 studentů ze 481.

Druhá otázka studentského dotazníku měla následující zadání:

V současné době zvládám školní nároky:

• - zcela bez obtíží (při této volbě dotazník nabídne automaticky ot č. 4)
• - s mírnými obtížemi, které si sám dokážu vyřešit (při této volbě dotazník nabídne automaticky ot č. 4)
• - občas nezvládám
• - většinou nezvládám

 

Třetí otázka dotazníku zněla:

(Pouze při volbě odpovědi c,d u ot. č. 2) Nejvíce mě trápí:

• - zhoršený prospěch
• - zvýšené napětí, nervozita, obavy ze školy
• - psychosomatické potíže (bolest hlavy, nechutenství, problémy se spánkem, bolest břicha apod.)
• - jiné

U volby „jiné“ studenti nejčastěji uváděli kombinace více uvedených voleb, okrajově důvody svých obtíží:

 

Čtvrtá otázka měla následující znění:

(Pouze při volbě odpovědi c,d u ot. č. 2) Příčinu výukových obtíží přisuzuji:

• - neumím se efektivně připravovat – trávím učením veškerý čas, nestíhám
• - nemám dostatečnou motivaci, raději trávím čas jinak
• - umím se připravovat, ale nároky v některých/ ve všech předmětech jsou příliš vysoké
• - jiné

U volby „jiné“ studenti buď volili více nabízených možností najednou, nebo podrobněji komentovali příčiny svých obtíží.

 

Pátá otázka studentského dotazníku zněla:

Když prožívám těžkosti spojené se školou nebo něco nezvládám, pomáhá mi:

• - doučování
• - poradit se s třídním učitelem nebo jiným pedagogem
• - sdílení v rámci třídního kolektivu (např. komunikace s přáteli ve třídě, vysvětlení látky spolužákem apod.)
• - uvolnit se volnočasovými aktivitami, sdílení s přáteli mimo školu
• - nevím si rady, nevím, na koho se
• - jiné

U varianty „jiné“ studenti nejčastěji uváděli rodiče (16x), okrajově jiné osoby či způsoby.

 

V šesté otázce studenti měli volit maximálně pět předmětů, které jim činí největší potíže:

V sedmé otázce měli studenti konkrétně ozřejmit, v čem jejich potíže spočívají. Učinilo tak 107 z nich. Nejčastější tři typy odpovědí se týkaly nejasného, nesrozumitelného, neúplného výkladu; přílišné časové náročnosti plnění povinností předmětu a nedostatečné motivace k učení se předmětu ze strany studenta.

 

Dotazník vyplnilo 334 zákonných zástupců ze 481.

Druhá otázka zněla:

Můj syn/dcera zvládá v současné době školní nároky:

• - zcela bez obtíží (při této volbě dotazník nabídne automaticky ot č. 4)
• - s mírnými obtížemi, které si sám/a dokáže vyřešit (při této volbě dotazník nabídne automaticky ot č. 4)
• - s výraznými obtížemi, potřebuje naši pomoc
• - téměř nezvládá, neví si rady

 

Třetí otázka rodičovského dotazníku se ptala takto:

(Pouze při volbě odpovědi c,d u ot. č. 1) Výukové obtíže se nejvíce projevují:

• - zhoršováním prospěchu
• - v prožívání a chování: např. výrazně zvýšenou úzkostí, psychosomatickými příznaky (bolesti hlavy, nechutenství apod.)
• - jiné

V odpovědi „jiné“ uváděli rodiče obě možnosti.

 

Čtvrtá otázka dotazníku zněla:

Možnou příčinou obtíží jsou podle Vašeho názoru:

• - na straně syna/dcery – nedostatečná příprava; snížená motivace k učení; nedostatečné pracovní návyky
• - na straně školy - vysoké nároky v některých / ve většině předmětů
• - jiné

V odpovědi „jiné“ uváděli rodiče obě možnosti. Jednou konkretizovali příčiny těchto potíží.

 

V páté otázce měli rodiče vybírat z nabídky předmětů maximálně pět, které jejich dětem činí největší potíže. Výsledky jsou takovéto:

Obsah šesté otázky i odpovědi na ni jsou patrné z obrázku:

Sedmá otázka mapovala konkretizaci těchto rozdílů, odpovědělo na ni celkem 95 rodičů. Z toho 80% uvádělo negativní důsledky (ztráta pracovních návyků, zvýšený stres, ztráta motivace), 10% pozitivní důsledky (větší zodpovědnost, větší chuť k učení) a 10% rodičů neporozumělo přesně otázce (Ti nejčastěji srovnávali online výuku a výuku po návratu do školy.)

Osmá otázka se ptala takto:

Co by podle Vás pomohlo studentům překonat případné výukové či jiné obtíže spojené se školou?

• - podpora studentů formou doučování
• - jiná forma, prosím uveďte

V odpovědi „jiné“ bylo 26x uvedeno: vstřícný přístup vyučujících, otevřená komunikace, pozitivní motivace studentů; 26x snížení objemu učiva, efektivnější rozložení zkoušení; 15 x naučit studenty, jak se učit a 5 x možnost osobních konzultací. V maturitním ročníku se pak několikrát objevil návrh snížit nároky v předmětech, ze kterých se nematuruje.

 

 

Dotazník vyplnilo 77% všech studentů a 69% rodičů. Vysoká návratnost studentského i rodičovského dotazníku dává získaným údajům náležitou relevanci. Méně častěji vyplňovali dotazník studenti tříd posledního ročníku, což je očekávatelné a přirozené.

Získaná data nepřekvapivě potvrzují počáteční hypotézu založenou na běžných pedagogicko-psychologických zkušenostech s návratem studentů zpět k pravidelnému režimu i na ohlasech z jiných škol: Studenti napříč třídami během necelých dvou let online výuky ztratili část studijních a pracovních návyků. Tato ztráta není zapříčiněna nesprávnou realizací online výuky, vyplývá ze samé její podstaty – vyučováním na dálku prostě nelze přirozené „face to face“ vyučování nahradit. Nelze se tedy jednoduše vrátit ke způsobu práce před pandemií, je třeba se zaměřit na obnovení, znovuvybudování pozitivních studijních a pracovních vzorců.

Druhá otázka studentského i rodičovského dotazníku zněla analogicky, rozdíl mezi odpověďmi studentů a rodičů je při tom překvapivě velký. Celkem 45% studentů odpovědělo, že jim plnění školních povinností činí větší či velké potíže a 5% považuje své problémy za velmi vážné. Oproti tomu pouze 11% rodičů vnímá plnění povinností ze strany studentů jako problematické, necelé 1% rodičů uvedlo, že jde o problémy zásadní.

Důvod zjištěného rozdílu pravděpodobně úzce souvisí s očekáváními, která rodiče i studenti do školy gymnaziálního typu vkládají: Očekávají, že taková škola bude orientovaná na výkon a na úspěšné prosazení se v konkurenci: Jednak pro to, že podobně orientované jsou navazující úspěšné vysoké školy a hlavně pro to, že „výkonově“ orientovaná je celá společnost. Rodiče jsou vzhledem k životní zkušenosti ochotnější vnímat potíže jako přirozenou součást „procesu“, který má zřetelný cíl, kdežto studenti, jichž se problémy bezprostředně týkají a cíl je pro ně poměrně vzdálený a abstraktní, vnímají tyto potíže intenzivněji. Tímto konstatováním nezpochybňujeme vážnost těžkostí, jež studenti při výuce prožívají. Intenzita tohoto jejich prožívání je nepochybně navýšena ztrátou části pracovních a studijních návyků, o nichž jsme psali ve druhém odstavci.

Jedním z úkolů školy a zároveň jedním z cílů dalších otázek dotazníku je odlišit, kdy má řešení potíží růstový charakter – studenti se na něm cvičí a připravují na řešení potíží reálného světa, a naopak kdy potíže přerůstají přes hlavu a jsou zdrojem neproduktivní frustrace. Třetí a čtvrtá otázka obou dotazníků proto mapovala konkrétní příčiny a další aspekty výukových potíží.

Odpovědi na pátou otázku studentského dotazníku ukazují, jak důležitou roli hraje při řešení konkrétních obtíží třídní kolektiv, plánování času, ve kterém by mělo vždy být pamatováno na relaxaci, a rodinné zázemí. Odpovědi zároveň naznačují nezastupitelnou roli třídního učitele, který může v rámci třídního kolektivu intervenovat pozitivním směrem, i důležitou pozici školního poradenského pracoviště, jež může být třídním učitelům v této intervenci účinně nápomocno.

Šestá a sedmá otázka studentského dotazníku a pátá a osmá dotazníku rodičovského především poskytly užitečnou zpětnou vazbu dovnitř jednotlivých předmětů v jednotlivých třídách, umožňují nám tak pracovat s velmi konkrétními podněty. Komplexní výsledky za školu jsou očekávatelné – exaktní vědy v čele s matematikou jsou dlouhodobě a celospolečensky vnímány jako náročnější.

Šestá a sedmá otázka rodičovského dotazníku poskytla zajímavý vhled do toho, jak rodiče vnímají období online výuky. 67% nezaznamenalo žádné rozdíly. Z těch, kteří je naopak vnímají, uvádí velká většina (80%) negativní posun. Z odpovědí studentského dotazníku ovšem vyplývá, že studentů, kteří se s negativním vlivem online výuky potýkají, je více, než jak ukazuje tato rodičovská reakce.

 

Pedagogům byly výsledky prezentovány na poradě dne 1. 12. 2021. Už samo zpřítomnění a interpretace zjištěných dat umožňuje přesnější uchopení procesů, jež se ve škole po návratu z online výuky dějí.

Třídní učitelé následně obdrželi konkrétní výsledky studentského i rodičovského dotazníku za svoji třídu, které budou sdílet během třídnické hodiny, jež bude svolána právě pro tento účel.

Pokud dotazníky poskytly užitečné podněty směrem k jednotlivým předmětům a jejich pedagogům, pak budou i tyto postřehy náležitě využity.

Výsledky obdržela také školní psycholožka, která ve spolupráci s vedením školy, třídními učiteli a s vyučujícími společenských věd připravuje a následně uskuteční další konkrétní aktivity, které studenty naučí efektivněji pracovat se stresem, efektivněji se učit, a tak je nasměrují k obnově žádoucích pracovních návyků.