Pod vedením Dana Korába se studenti (kvarty A, B) našeho gymnázia po dobu dvou měsíců intenzivně věnovali malbě. Velkou inspirací jim byla tvorba českého malíře Mikuláše Medka, představená v hodinách vv, ve volitelném předmětu-dějiny umění, a především zhmotnělá zážitkem ze shlédnuté výstavy v Galerii Vysočiny Jihlava (Mikuláš Medek a Emila Medková – Souvislosti, v galerii se nám věnovali, shlédli působivý film České televize v režii A. Kisila z roku 2003 "Nemaluji, své obrazy dávím"). Informelní část tvorby Mikuláše Medka jsme také vepsali do inspiračního štítu letošního uměleckého kurzu v Žirovnici, kde jsou tématem struktury.

Ateliér výtvarné výchovy naší školy se tak proměnil ve výtvarnou dílnu, kde se míchaly z pigmentů a disperze vlastní akrylové barvy, využívaly pryskyřičné struktury, sprej, kašírování i průsvitné lazury; zkrátka vše co nám nabídla moderní technika akrylu. Vedeni Medkovou ideou ze 70. let, že obraz je záznamem-otiskem události a stává se jeho zvěčnělou živou tkání, „otiskli“ studenti do malířské hmoty různé silné události a okamžiky své doby. A tak valící se „tsunami, tornáda, bahnotoky, nehody křivící tvář, ostnaté symboly válek a totalit" sestavily silnou výstavu malířských pomníků-plastik, nahmataných smrtí.

Studenti se, stejně jako malíř Medek, vrhli s vervou téměř expresívní do tvorby, a přesto, že jsou zatím prosti „tíhy existence a alkoholů života“ i medkovských stabilizovaných podob bytí, svou tvorbu prožili. A přežili.

Výsledky své práce zasíláme také k náhledu galerii Vysočiny jako poděkování i zajímavou souvislost.