Po prvním měsíci stráveném ve škole jsme s velikou (a to nám nebudete věřit, jak moc velikou) radostí uvítali výlet do Prahy, kde jsme měli v plánu shlédnout divadelní hru Horoskop pro Rudolfa II. .

A tak jsme se 9.10.2006 v 6:40 hod. úspěšně sešli na vlakovém nádraží a ještě úspěšněji obsadili poslední volná místa ve vlaku. A pod dohledem p. profesora Bechyně a matičky třídní, pí. profesorky Sobotkové, jsme odjeli směr Praha hl. nádraží.

Přesun z hl. nádraží do metra proběhl také bez problémů. Všech 33 lidí se vtěsnalo do vozu metra. A ti, kteří měli štěstí, viděli i doktora Radima Uzla. Vystoupili jsme na zastávce Vyšehrad a pěšky jsme odkráčeli k divadlu pyšnícímu se názvem: Komorní Fidlovačka. Dorazili jsme včas a měli jsme spoustu času do začátku představení. A tak jsme chvilku postávali před sálem - a to byl skvělý nápad – viděli jsme přicházející herce: Marthu Issovou, Ondřeje Brouska nejml., Tomáše Töpfera, Daniela Rouse a další.

Po chvilce „šmírování“ herců jsme se přesunuli do sálu. Měli jsme lístky do 1. – 3. řady, takže jsme známe osobnosti měli téměř na dosah ruky...oh, jak lákavé bylo si alespoň na někoho sáhnout :-) . Neseděli jsme pohromadě, přímo uprostřed mezi námi seděly dvě důchodkyně. Ale mělo to jedinou výhodu – o přestávce jsme se od těchto dam dověděli spoustu zajímavých a „užitečných“ věcí – kdo, kde, s kým, ... :-) )..

Představení bylo skvělé, úžasné.. (asi by to bylo na dlouho, než bych vyjmenovala všechny superlativy). A docela jsme si to užívali. Byly i chvilky, kdy jsme se nesmáli jen my, ale i herci - to v tu chvíli, když Václav Svoboda (hrál ve filmu Básníci, proslavený hláškou: „klííííííííd“) zakopl o jednu z rekvizit – o postel (ten pád ve scénáři určitě nebyl).

Po krásném kulturním zážitku jsme se tramvají vydali na Václavské náměstí, kde jsme se vmísili do víru velkoměsta a na chvilku se rozutekli. Někteří z nás sledovali pečlivě okolí a vyplatilo se! Další známá osobnost – Nikol Štíbrová (Pojišťovna štěstí). Každý jsme volný čas užívali do posledního okamžiku. Nejinak i profesoři, kteří přišli jako poslední, ale včas (viz. foto)!

V plném počtu jsme odkráčeli na nádraží, odkud jsme ve 14:06 hod. odjeli domů. Cesta celkem rychle utíkala...

Domů jsme odcházeli se skvělými zážitky a protože náš třídní kolektiv je nový, měli jsme šanci poznat se zase o trochu víc.

A jak říká naše matička třídní: „Každý den strávený mimo školu je fajn!“