Gymnazisté ve Finsku: part VII (a poslední)
Ikona - FacebookIkona - BakalářiGHB na Instagramu
Obrázek nic  


Vítejte na webu Gymnázia Havlíčkův Brod

  • úspěšně fungujeme 287 let, máme na co navazovat
  • výsledky studentů nás řadí k nejlepším školám v regionu
  • formujeme samostatné a svobodné jedince, kteří se zdárně uplatní v současné společnosti

280 let GHB


Gymnázium Havlíčkův Brod otevírá pro školní rok 2022/2023 dvě třídy čtyřletého cyklu (60 uchazečů z 9. tříd) a jednu třídu osmiletého cyklu (30 uchazečů z 5. tříd). Čtěte více o průběhu přijímacího řízení nebo se vydejte na virtuální prohlídku školy.

Gymnazisté ve Finsku: part VII (a poslední)
14. 11. 2007 (7039 přečtení) | Autor: RNDr. Jaroslav Kocman | Rubrika: Projekt Finsko |
Tiskni článek Sdílej!

Můj rozmilý deníčku, dneska (naposled z Finska!) Ti svěřím obzvláštní dávku velmi rozmanitých a inspirativních záznamů. Jde o postřehy studentů našeho výbornědobrého vzdělávacího ústavu, jež sesbírali během svého týdenního pobytu ve finské Savonlinně.

Jedna z prvních věcí, která mě překvapila, byl způsob ”přezouváni”. Co je to vlastně za zvyk chodit po škole (a nejen po škole) jen v tlustých ponožkách? Trochu nepraktický a nebezpečný, ale zas na druhou stranu to nutí člověka přemýšlet i o tak banální věci, jakou zajisté ponožky jsou… Je zajímavé sledovat lidi šinoucí se po chodbách, každý svým stylem šinutí, kvůli možnostem a druhu své ”obuvi”. Myslím, že by se podle toho dala vytvořit i určitá typologie…
Markéta Hajková

Zaujaly mě věci, které jsou asi v této krajině brány jako samozřejmost.
aspoň myslím:
- nezastavují na přechodu pro chodce, nemusí
- i když mají pojištení, platí za nemocnici moc peněz (proto si ho moc nezřizují)
- na některých parkovištích mají nabíječku na autobaterii
- ve škole se neustále oblékají a svlékají 
- mají drahou městskou dopravu
Tomáš Šťastník

Ve Finsku vaří dobře, ne že ne. Já jsem rozený ochutnávač, vždycky ochutnám všechno, co můžu, ať už lidi říkají, že je to dobré nebo že je to hnusné. Musím si to zkusit sám, protože v těchhle věcech vážně lidem nemůžete věřit. Vzal jsem slova "táty Fina" vážně ("This is your home now") a vyjídal jsem ledničku poctivě každý večer... a aby to nebylo tak trapné, tak občas i potají. Třeba takové losí maso je jedno z nejlepších jaké jsem kdy ochutnal. A co teprve rýže zapečená v těstě (dříve, když ještě neměli rýži, tak používali pšeničnou kaši), fakt je to k jídlu. Jablkový koláč od mámy Finky =), zapečený mix všeho možného (prý je to typické finské jídlo), borůvkový koláč, brambory na loupačku, které si loupete sami až na talíři, žitný chleba (chutná mnohem lépe než ten, co se prodává u nás), sekaná ve tvaru malých kuliček, lososový těstovinový mix, atd. A jestli někdo říká, že má hlad, tak si o to jidlo prostě neumí řict =) Špatná výchova - moc zdvořilosti.....Paradoxní?
Za zády mi běží hokejové utkaní Česko-Fffinsko, zatím 2:2. Vedle mě sedí 3x silnější Fin. Komu mám fandit?
Dneska jsme tancovali s finskejma kamarádama. Když tancujete s Finkou není v tom žádný rozdíl. Až na to, že tancujete s Finkou. Málokdy se vám podívá do očí. Finky mají ostřejší rysy v obličeji, menší poprsí, a vůbec jsou nevýrazné (na dálku jasně rozeznáte Češku od Finky, Češky se oblíkaj jasně barevněji =)) Finky jsou prostě takové cold-ladies. Při polce jsem se zase rozsekal, takže to není parketem na Ostrově, je to ve mně.
Tak už vedem 3:2 a prý spím dneska venku :(
Ve škole se střílí už i ve Finsku. Kluk si jen nevzal prášek (tady, v té tmě a chladu, musí být deprese dost popularní), ale nedivil bych se kdyby to bylo spíš z nudy. Finové se vážně neumí moc bavit, jen občas hodně pijí. Zábava?....... Na savonlinnské hlavní je jeden bar. Ten bar má skvělou atmosféru. On to vlastně ani není bar, ale bar zní lépe než hospůdka. V tom baru najdete hlavně starší pány (ne staré), v nenápadných kožiších, které si nesundávají...... Přestože jsem se neholil
už asi 10 dní, paní mi nenaleje dokud jí neukážu svůj passport. Je velmi striktní. A umí perfektně anglicky, jako všichni tady. A kde je veškerá mládež? Finská společnost je zahnala do soukromí, tam potají nasávají a když už jsou plnoletí, tak stejnak do toho baru nevkročí, protože na to prostě nejsou zvyklí. Oni si na to zvykají až později. Kdyby nám v ČR skutečně nenalívali až do plnoletosti, tak jak se to má dělat, tak bychom také do hospod po osmnáctce nechodili.
Jo a je tu hrad, škola, kostel, radnice..... ale koho to zajímá, doma to máme hezči.
Tomáš Bambas

O jedné finské hodině (pětasedmdesátiminutové):
Ticho...žáci mlčí, učitel se děsivě rozhlíží, koho dnes vyzkouší a  kterého finského chudáčka ušetří od trapného přešlapování před tabulí...I na mě dolehl tento stísňující pocit, začala sem se krčit pod lavicí a hledala úkryt v jejích útrobách.
Toto je můj poznatek z finské hodiny dějepisu, kterou jsem mohla navštívit. Myslím, že se v každé škole najde hrstka učitelů, kteří si jsou podobní a je jedno, jestli jste u polárního kruhu nebo  zrovna sedíte se zkřiženýma nohama na zemi a píšete křídou na destičku.
Tereza Fujáková

Popravdě nevím, kde začít...je to vcelku zvláštní, ale i přes docela nízké teploty většina z nás nejčastěji používá slovo "ZMRZLINA". Myslím, že se už nejednou objevilo na finských tabulích. Finové ho prostě nejsou schopni přečíst - a když ještě připíšete nějaký jazykolam typu "Vlk zhlt hrst chrp", tak vám jen poví, že oni nás zase na oplátku dost často poráží v hokeji.
Když se mě někdo zeptá, jakou kuchyni mám ráda, tak jednoznačně odpovím, že tu finskou. Už jste někdy jedli losí maso?
Marta Cicálková

11.2007 Teleport 22 ceskych studentu a 3 ceskych ucitelu z H.B. do Savonlinny probehl uspesne. Stop. Finove jsou mili a celkem hovorni. Stop. Celkove je tu vyssi zivotni uroven. Stop. Nekdy to ale prehanej s televizi. Stop. A vubec nezhasinaj. Stop. Moje Finka, Sini, chodi do skoly az na pul desatou. Stop. Ach jo. Stop. Jejich skola je fakt dobre zarizena. Stop. Hlavne ten promakanej system. Stop. A co vic. Stop. Jidlo je zdarma. Stop. Ja chci taky. Stop. PS.: Dneska jsme meli hodne zabavnou tanecni lekci. Stop.
Tereza Stejskalová

Během svého pobytu jsem absolvovala s hostitelkou Maijou dvě vyučovací hodiny. Trochu mě zaskočila délka hodiny, protože narozdíl od našich 45 minut je 75 minut poměrně dlouhá doba. Asi bych nebyla schopna dávat pozor tak dlouho. O hodině anglického jazyka jsme poslouchali článek o buddhistickych chrámech v rámci tématu náboženství. Mediální vybavení učebny bylo velmi moderní, takže jsem neměla žádný problém s tim, abych vše slyšela zřetelně. To mi v hodinách jazyků u nás trochu chybí.
Martina Voháňková

1. Velmi zajímavé jsou zde noční procházky (tedy spiše běhy) s baterkou a s reflexní páskou  na ruce, jichž jsem se účastnila.
2. Postřeh z tancování: Tancování v ponožkách na parketách je dost obtížné. Nechápu, jak se tam můžou něco naučit.
Zuzana Jonášová

Takže, nabyla jsem dojmu, že všechno zde v Savonlinně je trochu drahé, dokonce si myslím, že jsem nikdy neměla tu čest navštívit dražší zemi. Na druhou stranu je tu vše docela hezké - obzvláště příroda je přímo nádherná. Také jsem postřehla, že tu není náměstí, ale jen jedna ulice, ve které se nachází všechny obchody.
Kristina Raková

První, čeho jsem si na Finsku všimla, je to, že všichni lidé chodí neskutečně rychle, ba skoro běhaji. Prý pro to, aby neumrzli.  Druhá věc: nemají zde záclony, okna v noci jsou jako výkladní skříně.  Třetí věc: málo jedí a pití potřebují k životu snad ještě méně. Čvrtá věc : i k omáčce, masu a těstovinám si namažou chleba s máslem, s chutí ho přikusují a vše zapijí mlékem.  Pátá věc: pan Kocman je zdatný tanečník:)
Jana Miřátská

Mám asi dva postřehy z finský školy: nejvíc mě zarazilo, že se studenti mezi sebou moc neznají. Asi je to tím, že nemají stálé třídy. Holky s klukama se spolu moc nebaví a nejsou ani moc schopní spolu navzájem komunikovat. Jako velkou výhodu vidím jejich systém stolování ve škole (a rozhodně nejsem sama:) Tancování jsem si ohromně užila. Legrační byli finský kluci, který z nás, českých holek vyučených tanečními, byli trochu na větvi. Strašně jsem se nasmála a těším se,
až budeme v Čechách Finy učit La colitu! :)
Eva Paulusová

Zúčastnila jsem se jedné hodiny matematiky a musím konstatovat, že byla v některýych ohledech trochu rozdílná od České republiky. Žáci chodí dobrovolně k tabuli, aby předvedli, jak si doma spočítali úkol, a co vic, oslovují učitele křestním jménem. Čas od času se ale stejně někdo otočí, aby zjistil, zda má stejný výsledek, nebo se zeptal, co bude dneska k obědu:-)
Velice mě bavilo dnešní odpolední tancování, učili jsme se několik finských  tanců, nejvíc mě bavil tanec, kde jsem tancovala na místě partnera. Projektu se totiž zúčastnilo více dívek...
Martina Mičková

Další příspěvek do deníčku :)
Dovede si někdo z vás představit, že by jedna vyučovací hodina trvala déle než 45 minut?? Já taky ne...:) Ovšem ve Finsku trvá jedna vyučovací hodina 75 minut (a to ještě můžou být rádi, protože předtim prý trvala 90 minut). Z vlastní zkušenosti vám můžu říct, že je to...jak to řict?...slušně :)...trochu dlouhá doba. První (a ZATÍM poslední) hodina, kterou jsem společně s Káťou, Terkou, Zdeňkem a naší p.třídní navštívila, byla hodina angličtiny. Jejich vyučující se nás (k naší nelibosti) občas snažila na něco zeptat....a dokonce chtěla, aby někdo z nás popovídal o naší zemi...Ale dovedete si to představit:) Naše p.třídní se snažila Zdeňka přemluvit, aby šel něco pěkného říct k tabuli, ale nepodařilo se jí to. Zdeněk byl neoblomný! Přesto se mu během hodiny naskytla ještě jedna příležitost-a mnohem zábavnější! Učil Finy česká slova (jako dobrý den, dobrý večer, dobré ráno, zmrzlina, atd.). Bylo velice zábavné poslouchat, jak se Finové snaží naše slova co nejsprávněji vyslovit. Jelikož vůbec neumí c,s,r,...tak jim to moc nešlo...ale o to to bylo zábavnější :) A takovýchto zážitků máme ještě mraky...Můžete se těšit, s čím se vám svěří ostatní :)
Lucie Fürstová




















svislá čára
Gymnázium Havlíčkův Brod
Štáflova 2063
580 01 Havlíčkův Brod
tel. 569 669 330
ghb@ghb.cz

Zřizovatel školy:
Logo Kraje Vysočina

© Copyright GHB 2018 | webmaster Mgr. Jiří Rojka | design webu Tomáš Koťara