Vítejte na webu Gymnázia Havlíčkův Brod
- formujeme zdravě kritické a sebevědomé osobnosti ve vstřícném a tvůrčím prostředí
- výsledky studentů nás řadí ke školám, na které je spolehnutí
- fungujeme 288 let, máme na co navazovat
Gymnázium Havlíčkův Brod otevírá pro školní rok 2024/2025 dvě třídy čtyřletého cyklu (60 uchazečů z 9. tříd) a jednu třídu osmiletého cyklu (30 uchazečů z 5. tříd). Čtěte více o průběhu přijímacího řízení nebo se vydejte na virtuální prohlídku školy.
Exkurze do Prahy byla vážně ohrožena ohlášenou stávkou dopravních odborů - ve čtvrtek 4. března 2010 jsme do Prahy chtěli jet vlakem. Když ještě v poledne předchozího dne nebylo nic jasné, pedagogové chtěli exkurzi vzdát. Vyhrála ale optimistická předpověï studentů a tak jsme si večer mohli předávat SMSky o tom, že jedeme.
Naším prvním cílem byla Národní Galerie a prostory Veletržního paláce, kde nás čekal lektorovaný program Animovaný film a minimalistické sklony:
Po odložení bund a kabátů se nás ujal mladý průvodce spolu s kolegyní. Po zjištění našeho vztahu k animaci a představení pár ukázek z tohoto oboru nás vzali do prvního patra Národní galerie. Jakmile jsme stanuli u zábradlí vydechli jsme úžasem. Monumentální prostorová stavba. Avšak, přisli jsme kvůli tomu, co ukrývala u v sobě. Jako první nám byla představena Maketa pro nepravidelnou stoupající věž Praha z roku 1996 od Sola LeWitta. Dále se naši oči setkali s prapodivnými židlemi, které autor Jan Vereruysse nazval Slova. Náš průvodce si nejspíše myslel, že bychom ocenili něco barevnějšího, a proto nás vzal k Žebříku od Georga Brachta z roku 1979. Nevynechali jsme Prostorový koncept od Luciana Fontany ani D137 Verzi ii 98/02 od Justina Knowlese. A proč zrovna tato díla? Byla jednoduchá a inspirativní k vytvoření naší vlastní animace, kterou jsme si vyzkoušeli v místním ateliéru. (A. Švecová)
Každá skupina po třech až čtyřech členech si vybrala jedno umělecké dílo a to poté z různých úhlů vyfotografovala. Nejlepší fotka z každé skupiny se vytiskla, umístila do průhledné fólie a pomocí spony se pověsila na zeï. Jednotlivé týmy vždy na fólii nakreslili nějaký obrázek, který pak vyfotili. Cílem bylo vytvořit dojem pohybu, objekt se tedy smazal a nakreslil znovu o kousek jinde. Fotografie se nakonec umístily do programu Windows Movie Maker, kde proběhla závěrečná úprava videa. Hotové animace jsme si prohlédli a zhodnotili. (H. Rejlková)
Na samotnou práci měli studenti pouze hodinu. Výsledky této práce můžete zhlédnout i Vy:
- Vzestup a pád - G. Trávníčková, Z. Kutlvašrová, V. Novotná, A. N. Hniličková
- Smrtící žebřík - A. Honzárková, K. Minářová
- Monstrum - J. Matějka, V. Krčál, J. Fikar
- Kuličky - E. Krahulíková, L. Andělová, H. Rejlková
- Had - V. Jakeš, A. Karas, D. Dvořák
- Fontána - V. Boček, J. Bureš, L. Miška, M. Mrázek
- Motýl - A. Švecová, D. Dvořáková, A. Doležalová
Po přestávce na oběd pokračoval náš program návštěvou expozice Lidé a peníze v České Národní Bance:
Hned při vstupu do budovy Národní banky jsme byli podrobeni velmi důkladné bezpečnostní kontrole. Veškeré nože a revolvery nám byli zabaveny, tak jme mohli být zavedeni do zvláštního minikina se dvěmi plazmovými obrazovkami vedle sebe. Na obou plazmách jsme viděli postupně dva krátké filmy. První byl o historii národní banky a druhý, velice odlehčený animovaný film, pojednával o historii peněz a ztahu lidí k nim.
Národní banka Česko - Slovenská začala svou činnost 1. dubna 1926. Za první republiky byla zdravě fungující organizací. Válka samozdřejmě znamenala velkou změnu a nové jméno Národní banka pro Čechy a Moravu. Tato banka byla podřízena Říšské bance v Berlíně. Po válce banka snad ani nezačala pořádně fungovat, když už byla v roce 1948 zestátněna a na více než 20 let prakticky ztratila svůj význam. Po roce 1989 se sě stala ČSNB, po rozdělení republik už jen ČNB, nezbytnou součástí ekonomiky a tím i kapitalistické společnosti. ČNB mimojiné určuje úrokovou sazbu (velmi zjednodušeně se dá říct, že určuje cenu peněz), tiskne a dodává oběživo a hlídá peněžní oběh.
Po zhlédnutí obou filmů jsme prošli přes snad tři metry široké pancéřové dveře k samotné expozici. Celkem bylo k vidění 65 vitrím pojednávajících většinou o historii peněz. Viděli jsme staré mince, ale i padělané bankovky nebo tunu zlata v cihlách. Nakonec jsme si mohli jednu zlatou cihličku (asi 12,5 kg) obtěžkat - postupně jsme všichni drželi v ruce bezmála 9 milionů korun. Nezbývá jen doufat, že to nebylo naposled, co jsme měli takové bohatství ve svém držení.
Expozice byla určitě pěkná a zajímavá. I když na můj vkus se věnovala až přiliš mnoho dějinám pěnez i samotné banky. Osobně bych uvítal více informací o pěněžním trhu a současných úkolech a postupech České národní banky. (J. Matějka)
Na tuto vydařenou exkurzi budou, doufám, v dobrém vzpomínat studenti A5 a organizátoři Mgr. Z. Vošický a Mgr. Z. Šimůnková
Foto: Z. Kutlvašrová, Z. Šimůnková, www.cnb.cz
Publikace videa: V. Jakeš