Legendární výtvarný kurz gymnázia opět na scéně

8. ročník výjimečné akce pro výtvarně talentované studenty je po pěti letech zpět – aneb Libice 2023!

Bývalo zvykem, že jsem vzpomínku na proběhlý výtvarný kurz obvykle začínal slovy: “Brány statku Malířovna se otevřely novým výtvarníkům z gymnázia.“ Ta brána bývala skutečná a za ní svět jenom pro nás, bohémský prostor v kouzelném místě pod Lipnicí. Uběhlo pět dramatických let, během kterých se změnil svět a ten zabouchl i vrata naší Malířovny. Ale duše „výtvarného statku“ putovala a oblékla se nakonec do podobného prostoru, který jí, jak se ukázalo, padl jako ulitý. A tak staré panty znovu umělecky zavrzaly a bránu k týdennímu tvoření nám otevřel tentokrát Pilnův statek. Možná se ptáte, kde tato báječná usedlost leží, a i kdybyste se neptali, sám si rád odpovím. V Libici nad Doubravou (Chotěboř) v podhůří Železných hor, nad pravým břehem řeky Doubravy. V pondělí 18.9. 2023 prošlo vraty tohoto Libického statku 17 studentů se trojčlenným dozorem, aby zde strávili týden naplněný tvorbou a zážitky, zkrátka uměním.

Výtvarný kurz se vyprofiloval již před lety jako družební týdenní akce gymnázia Havlíčkův Brod a Gymnázia Vrchlabí (nyní Jilemnice), a to především díky přátelství a tvůrčí spolupráci dvou výtvarníků a pedagogů - Dana Korába (GHB) a Jana Salveta (GJ). Cílem kurzu je týdenní soustředěná tvorba mimo školní lavice pro talentované studenty a zájemce, jedná se tedy o výběrovou akci napříč věkem, tedy spíše pro starší studenty. Zájem studentů bývá veliký a počty přetékají limity ubytoven.

Tradičně také bývá kurzovní tvorba pojena jedním tématem, to letošní bych souhrnně nazval „Andělé a démoni“. Andělsky bylo u říčky Doubravky při kresbách v plenéru, svého anděla si každý vyleptal do skleněné tabulky, sítotisk na trička měl odhalit, jak vnímáme umění – padlé z nebe či vznášející se v nebeských výšinách. Démonické byly noci u ohně s hudbou a pekelně vonícími špekáčky. Nakonec nám naše tváře při facepaintingu určily dvojice – anděl a démon. Poetiku vesnického prostředí rozzářila i večerní projekce Fimfára a noci potom čarovaly samy kouzlo z ticha a měsíčního svitu. Zkrátka Libice – líbí se více, Pilnův statek – pilně tvořit!

Poděkování patří paní Klepetkové z Úřadu městyse Libice nad Doubravou za pohodovou domluvu a péči, Láďovi Bambuchovi z Hostince U Bambuchů za pohostinnost a několik dobrých vtipů, paní kuchařce za maminkovské obědy a zvláště za rajčátka ze zahrádky, paní vedoucí z potravin za vynikající snídaňovou spolupráci, vrchlabskému nočnímu hlídači pořádku Ondřeji Tropovi, panu Zdeňku Rejnkovi za cestu autobusem tam a zase zpátky. Také našemu milému vedení gymnázia, které nás přijelo navštívit, venkovskému léčivému tichu, sv.Jiljí a skvělým dětem – výtvarníkům! A bráně – která se snad zas příští rok otevře!