Badatelská výuka v hodinách dějepisu
Autor: Mgr. Libor Toman <toman(at)ghb.cz>, Téma: Dějepis, Vydáno dne: 06. 05. 2022Dějiny není jenom dobré znát, ale také je třeba jim rozumět. K tomu však v hodinách školního dějepisu nevede pouze prostý výklad, ale také badatelsky orientovaná výuka, kterou se v rámci projektu Dějepis+ Ústavu pro studium totalitních režimů snaží rozvíjet učitelé dějepisu po celé České republice.
Dějiny není jenom dobré znát, ale také je třeba jim rozumět. K tomu však v hodinách školního dějepisu nevede pouze prostý výklad, ale také badatelsky orientovaná výuka, kterou se v rámci projektu Dějepis+ Ústavu pro studium totalitních režimů snaží rozvíjet učitelé dějepisu po celé České republice.
Moderní škola 21. století vyžaduje kromě „tvrdých“ dovedností, tj. především znalosti faktů, také „měkké“ dovednosti, tj. schopnost kritického zkoumání zdrojů či týmové spolupráce. Právě tyto dovednosti lze rozvíjet v rámci badatelsky orientované výuky, která studenty vede k tomu, aby na dějiny nahlíželi nikoli jako na hotovou věc, nýbrž jako na řadu problémů, které nemusí mít jedno řešení. Zároveň lze také tímto způsobem bojovat s dezinformacemi, aniž by se do školy, která má býti apolitická, musely zanášet politické názory, které mnohdy rozdělují naši společnost.
Základní osnova badatelské výuky je velmi jednoduchá: po badatelské otázce a evokaci tématu, následuje kritické zkoumání pramene či pramenů a vše je zakončeno finální odpovědí. Tento styl výuky paralelně probíhá v několika třídách vyššího i nižšího gymnázia. Naposledy takto pracovali studenti 1.C, kteří stáli před otázkou, jak lidé ve středověku řešili morovou epidemii obecně známou pod označením Černá smrt. Vzhledem k tomu, že obyvatelé měst tehdy neznali bakterie a viry a neuměli tedy na vzniklou situaci odborně reagovat, byla jejich řešení často pochybná a neúčinná. Však posuďte sami. Pod textem naleznete oskenovaný pracovní list, se kterým žáci v páteční hodině pracovali.
