Studentské zpětnovazební dotazníky – vyhodnocení

Data získaná prostřednictvím studentských zpětnovazebních dotazníků slouží především třídním učitelům k detailnějšímu mapování situace v dané třídě, pomáhají tak další třídnické a pedagogické práci, mj. přípravě návratu studentů zpět do prezenční výuky. Některé otázky však přinášejí odpovědi, jež je užitečné prezentovat v celkovém výsledku za školu.

Data získaná prostřednictvím studentských zpětnovazebních dotazníků slouží především třídním učitelům k detailnějšímu mapování situace v dané třídě, pomáhají tak další třídnické a pedagogické práci, mj. přípravě návratu studentů zpět do prezenční výuky. Některé otázky však přinášejí odpovědi, jež je užitečné prezentovat v celkovém výsledku za školu.

Mezi takové patří šestá otázka „Během synchronní výuky mám problémy…“, která ověřovala, do jaké míry jsou online hodiny ovlivněny podmínkami domácího prostředí. 81% tazatelů uvedlo, že problémy nemá, respektive spíše nemá. Pokud studenti potíže tematizovali, nejčastěji uváděli nedostatečné připojení k internetu a neklidné domácí prostředí.

Příznačný sociologický údaj přinesly odpovědi na osmou otázku: „Co vám nejvíce pomáhalo při distanční výuce?“ Téměř polovina respondentů uvedla spolužáky, 22% rodiče. Poměr těchto dvou voleb se s nižším věkem studentů měnil ve prospěch rodičů. V obecnější sociologické rovině volba odpovědí ukazuje, že i v době výrazné sociální izolace hrají konkrétní mezilidské vztahy klíčovou roli. Spolupráce mezi studenty je povzbudivým údajem z hlediska výchovně-vzdělávacích cílů, patří mezi ty nejdůležitější.

Odpovědi na devátou otázku „Vyhovuje vám současný rozvrh on-line výuky?“ pak potvrdily, že studenti jsou dostatečně srozuměni s charakterem distanční výuky: Celkem 87% jich odpovědělo kladně či spíše kladně.

„Nejpozitivnější“ data přinesly odpovědi na jedenáctou otázku „Je třídní učitel ochoten vás vyslechnout, poradit, pomoci?“ 79% volilo jednoznačnou odpověď ano, dalších 18% spíše ano a 3% zbyla na odpověď spíše ne. Výsledek je pro třídní učitele cennou reflexí jejich práce, která v době koronavirové krize nabyla na významu.

Třináctá otázka se týkala návratu k prezenční výuce. Celkem 64% studentů vyslovilo obavu, která souvisí s návratem ke klasickému sumativnímu hodnocení (známkám). Výsledky nejsou překvapivé, kopírují celorepublikové údaje, i proto jsme v souladu s doporučeními MŠMT přijali pravidla zaměřená na postupný a regulovaný návrat k písemnému i ústnímu zkoušení. Studenti budou s těmito pravidly seznámeni v pátek 21. 5. a pondělí 24. 5. během třídnických hodin.

Důležitá zjištění přinesly odpovědi na otázku patnáct: „Mám se na koho obrátit/ mám přehled o možnostech a kontaktech v případě podpory a pomoci…“ Celkem 9% studentů volilo odpověď „spíše ne“ (7%) nebo „ne“. Opět jde o užitečný impuls pro práci třídních učitelů, kteří nyní zjišťují, jak studentům s negativními odpověďmi pomoci.

Škála odpovědí na otázku šestnáct „Které novinky zaváděné v souvislosti s distanční výukou by sis přál zachovat…“ nepotřebuje rozsáhlejšího komentáře: studentské volby jsou souladné se zkušeností pedagogů a nejčastěji se objevující „výdobytky“ distanční výuky si jistě najdou své místo i ve výuce prezenční.

Z poslední otázky dotazníku „Mám dostatek informací týkajících se výuky a organizace vyučování a školního roku“ vyplývá, že 88% studentů považuje informovanost týkající se organizace vyučování za dostatečnou. Zbylých 12% mělo prostor konkretizovat svou nespokojenost ve slovních komentářích, většina z nich se týkala frustrace z nepředvídatelného vývoje pandemie. I těch, kteří v této otázce odpovídali negativně, se budou třídní učitelé ptát, co konkrétně může škola pro jejich lepší informovanost udělat.