Studenti gymnázia si možná všimli neveselé nálady učitelů, třeba i něco zaslechli. Přemýšlel jsem, zda mám napsat svůj postoj k novinkám dnešního dne na školní web. Obvykle se zde objevují organizační zprávy, případně informace o úspěších studentů. Následující text ale žádnou podobnou informaci nesděluje. Studenti nebo rodiče si mohou myslet, že povzdech nad platy učitelů na školní stránky nepatří. Já se ale domnívám, že k životu školy patří i tak přízemní věci, jako je finanční ohodnocení jejích pracovníků.
Dnes nám pan ředitel sdělil, že musí letos zastavit vyplácení všech osobních příplatků, protože na ně prostě nebudou peníze. Od kraje totiž přijde znatelně méně peněz na platy (přesnou částku si nepamatuji). Vím, demografický vývoj je neúprosný. Proto také na našem gymnáziu postupně ubývá tříd víceletého gymnázia i učitelů. Ale ty stávající jsou většinou slušně naplněné, v poslední době i přeplněné (často i 30 a více studentů, v primě dokonce 34). Existují ovšem i školy, kde mají ve třídách okolo 20 žáků i méně. A přežívají. Proč? Protože je možné „oškubat“ ty více naplněné.
Nechci nic zjednodušovat, ale když se podívám „nad“ naši školu, vidím zřizovatele. Tedy Kraj Vysočina. Ten má řídit financování škol a hlídat jejich odpovídající síť. Pokud to nedokáže zajistit, je školám k ničemu. Jednou z krajských aktivit v minulých letech bylo slučování středních škol ve větší celky. Vznikly tak někdy bizarní slepence skrývající (a dotující) též gymnázium - viz některá menší města v okolí. Proslýchá se, že slučování by mělo pokračovat i nadále. Pak by to mohlo v Havlíčkově Brodě dopadnout tak, že by vznikla jedna střední „Superškola“. Té by ovšem dal kraj tak málo peněz, že by její vedení ekonomicky dotlačil ke špinavé práci – snižování počtu tříd a propouštění učitelů a elegantně by se tak nepopulárních opatření zbavil. Potom ovšem vyvstává otázka - k čemu by nám takový kraj byl? Nebylo by potom přínosnější podobný úřad rozpustit a poslat ušetřené peníze rovnou školám v jednotlivých městech?
Neustále se slibuje, že vzdělávání bude prioritou a platy učitelů porostou rychleji, než je průměrný plat ve státě. Takto je to obvykle sdělováno veřejnosti a všichni si pak vytvoří dojem, že tomu tak opravdu je. Není. V poslední době si výrazně finančně polepšili jen mladí učitelé, zatímco učitelům středního věku vzrostl plat zcela nepatrně, řádově o stokoruny. Já jako učitel ve druhé polovině kariéry nejenže nemám nárůst platu vyšší než je celostátní průměr, nemám teï nárůst žádný, dokonce nebudu mít ani stejně. Budu mít znatelný platový pokles. Nepracuji méně než dříve, učím zhruba stejný počet žáků. A takto jsou na tom skoro všichni moji kolegové. Jak asi může člověk v této situaci logicky reagovat? Ztratí chuť do práce. Původně jsem si chtěl dnes odpoledne pro studenty informatiky něco nového připravit, abych „šel s dobou“. Raději jsem ale šel na procházku do parku. Vždyť jinak byl dnes tak hezký den…
RNDr. Jaroslav Kocman, učitel informatiky na gymnáziu