S šesti dalšími studenty našeho gymnázia, dvěma učiteli a hlavně s projektem Comenius – T.A.S.T.E. jsem navštívil malé německé město Halle Westfallen. Nocleh jsem měl zajištěn u přátelské rodiny Wienkeových, která se mohla pyšnit kromě nového, poměrně luxusně zařízeného domu i vjezdovou bránou na dálkové ovládání. Můj osmnáctiletý hostitel Dominik vykouřil asi krabičku cigaret denně, což byl tak průměr mezi jeho spolužáky. Jediné, co o České republice věděl před mým příjezdem, bylo, že cigarety jsou v Česku za polovinu německé ceny. On i jeho přátelé se velici divili, jak mohu zůstat nekuřákem, když máme cigarety tak levné. Obecně jsem čekal větší zájem Němců o Českou republiku. Připravoval jsem se na dotazy, které nepřišly. Dominikova angličtina byla na docela dobré úrovni, mohl jsem s ním tedy poměrně kvalitně konverzovat. Horší to bylo s jeho kamarády, u nichž jsem si musel vystačit s němčinou, na které mám ještě hodně co vylepšovat. Pětidenní pobyt mým jazykovým dovednostem určitě významně prospěl.
Společná náplň času pro studenty ze šesti národů připomínala spíše poznávací zájezd než studentský projekt. Zůstal ve mně pocit, že program pro asi 60 mladých lidí z různých koutů Evropy mohl být plodnější. Ale nebudu jen kritizovat. Líbila se mi příležitost nahlédnout do mentalit lidí nejen z Německa, ale i dalších evropských zemí. Líbilo se mi město Halle a jeho okolí. Zajímavá mi přišla exkurze na farmu, kde Dominik pracuje. Zajímavý mi přišel i Berlín, kde jsme strávili asi dvě hodiny při zpáteční cestě. Celý projekt bych hodnotil jako velice prospěšný, poučný a zábavný zároveň.
Už se těším na setkání s ostatními Evropany ve Slovinsku 2011.
Jan Matějka (A6)
Začátkem října jsem se zúčastnil již druhé cesty do zahraničí v rámci projektu Comenius -tentokrát do západoněmeckého města Halle ve Vestfálsku. V Německu jsem si stihl povšimnout několika věcí hned během cesty, například s Českou republikou nesrovnatelného počtu nestabilních, obnovitelných zdrojů „zelené“ elektrické energie. Nebo rychlost vlaku, čistota, pohodlí byly také trošku jinde.
Co se týče cílového města, zde jsem zpozoroval jinou architekturu, mírně dražší ceny v obchodech a nesmím zapomenout, že téměř každý člověk tam kouřil! Nevyjímaje studenty „naší“ školy. Na tamní škole Berufskolleg jsem navštívil dvě devadesátiminutové vyučovací hodiny ve třídě s méně žáky než v jedné třídě na našem gymnáziu. V téhle obrovské škole s 1500 studenty máte možnost vidět například dvě veliké tělocvičny, digitální tabuli se suplováním a jinými informacemi nebo třeba tabuli s ukazatelem množství oxidu uhličitého, kterého byl ušetřen vzduch díky ekologicky vyrobené energii ze solárních panelů na střeše budovy školy. Nepříjemně mě zde překvapila (ne)míra vzdělanosti některých účastníků projektu a jejich nezájem o poznávání České republiky, pravděpodobně i ostatních zemí. Těmto lidem asi nikdo neřekl, oč běží.
V Bielefeldu se mi velmi zamlouval krásný výhled ze Sparrenburgu a také místní Tierpark, na který jsme bohužel měli neuvěřitelně málo času, což by se dalo říct i o naší zastávce v rozbitém Berlíně.
Návštěva Německa se mi velmi líbila a jsem rád, že se účastním projektu a mohu tak přijít do kontaktu s úplně různými lidmi z úplně různých členských zemí Evropské unie. Chtěl bych také vyzdvihnout práci našich učitelů, kteří nás bezpečně doprovázeli po celou dobu.
Vít Krčál (A6)
Městečko Halle českého návštěvníka asi moc nepřekvapí. Nenajdeme zde moc rozdílů od běžných českých měst. Snad jen paneláky tu chybí. Co ovšem našince zaujme, je místní Berufskolleg. Rozlehlý areál budov s přilehlým prostranstvím je něco, na co nejsme na našem gymnáziu moc zvyklí. Co mě ovšem asi nejvíce překvapilo, byly dvouhodinovky v rozvrhu mého hostitele. Jeden předmět tedy trval 90 minut bez přestávky, což se mi zdá až moc. Dalším šokujícím faktem je, že většina studentů na této škole o přestávce vyběhne ven z budovy a zapálí si cigaretu. Celý výlet byl velmi zajímavý, poznali jsme nový kraj a získali nové přátele z celé Evropy. Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kteří se na tomto projektu podílí, a zejména našemu učitelskému doprovodu.
Michal Mrázek (A6)
Na necelé čtyři dny jsem si díky projektu Comenius mohla vyzkoušet, jaké to je žít v Německu.
Ačkoliv se Němci, co se chování týče, od nás moc neliší, jejich způsob života je odlišný poměrně dost. Proč si dělat starosti s učením, když opakovat ročník není vůbec nic neobvyklého? Proč si ve všední den nezajít do baru na "schischu"? Proč si to nehasit po dálnici 140 km/h, když máte řidičák jenom necelý měsíc? Díky své německé rodině jsem si takový život mohla na chvíli vyzkoušet také a jsem za to moc vděčná. Vstávání v šest ráno byla rána pod pás, ale v Německu vypadají vlaky opravdu trochu jinak než u nás, v tom lepším smyslu, takže mi ranní dojíždění ani tolik nevadilo, zvláště pak když nádraží bylo přímo u školy. První hodinu ve škole jsme byli učitelem pobídnuti, abychom jim na mapě ukázali Českou republiku, a to jsme prosím jejich sousedé! I přesto bylo Německo nezapomenutelným zážitkem, program byl parádní, na rodinu si nemohu stěžovat a o smích rozhodně nouze nebyla. V Německu jsme sice strávili jen necelých 5 dní, ale moc jsem si je užila.
Eva Kohoutová (B6)
Již podruhé jsem se vydala s projektem Comenius do zahraničí, tentokrát do německého města Halle Westfallen. Zpočátku jsem měla trochu obavy, u koho budu bydlet, ale již při příjezdu do Halle se ukázalo, že tyto obavy byly naprosto zbytečné. Rodina, u které jsem bydlela, byla velice milá, ochotně mi ukázali město Halle a sousední město Versmold. Překvapilo mě, že škola začínala už v půl osmé, do Halle jsme dojížděli autobusem, a proto jsme vstávali již v 5:45. Výuka byla podle mě méně náročná než na naší škole, navštívili jsme dohromady pět vyučovacích hodin, což je hodně cenná zkušenost. Závěrečné vypracování úkolů v mezinárodních skupinách bylo také přínosné, každý se na vlastní kůži přesvědčil, jestli je schopen domluvit se cizím jazykem s ostatními. Zpáteční asi jedenáctihodinovou cestu jsme si zpestřili návštěvou Berlína, počasí nám vyšlo na jedničku a Berlín je opravdu hezké město.
Jsem ráda, že se tohoto projektu mohu účastnit, v Německu jsme zažili spoustu legrace, zajímavých situací a navázali jsme nové kontakty.
Adéla Váchová (B6)
Ve dnech 4.-8. října jsem se zúčastnila setkání v Německu se studenty z Francie, Polska, Německa, Slovinska a Itálie v rámci projektu T.A.S.T.E. V těchto dnech jsem se zúčastnila výuky na tamní škole, prohlédla si město Halle a Bielefeld, které bylo velice zajímavé svými památkami i možností pro zakoupení suvenýrů. Toto setkání bylo, myslím, přínosné pro nás Čechy i pro ostatní studenty z odlišných zemí.
Anna Pojezdná (B6)
Tentokrát jsme byli s projektem Comenius v Halle Westfallen. Celý týden jsme strávili poznáváním jiné kultury, jelikož jsme bydleli v hostitelských rodinách. První den jsme se seznámili s rodinami a hned druhý den jsme navštívili město celého dění - Halle. Čekalo nás tam milé přivítání od starostky města a poté jsme absolvovali výlet do továrny na perníky a jiné sladkosti. Druhý den jsme měli na programu krásné město Bielefeld, kde jsme vláčkem vyrazili na hrad Sparrenburg a podívali se do Tierparku. Poslední společný den jsme pracovali ve skupinách na T.A.S.T.E. projektu a odpoledne jsme měli sportovní aktivity. Celý týden jsme završili společnou party. Návštěvu Německa jsme si všichni užili a myslím, že tam všichni ještě někdy rádi zavítáme.
Anna Hečková (B7)