Exkurze do Německa

Autor: studenti GHB <>, Téma: Projekty a exkurze, Vydáno dne: 02. 11. 2007

Dne 4. 10. 2007 jsem se zúčastnila spolu s dalšími 41 studenty naší školy jednodenní exkurze do Drážïan, hlavního města sousedního Saska. Ptáte se, proč právě tam? Je to město s bohatou historií a kulturní tradicí, město proslulé svými barokními památkami. A ty také byly naším cílem.

Dne 4.10.2007 jsem se zúčastnila spolu s dalšími 41 studenty naší školy jednodenní exkurze do Drážïan, hlavního města sousedního Saska. Ptáte se, proč právě tam? Je to město s bohatou historií a kulturní tradicí, město proslulé svými barokními památkami. A ty také byly naším cílem.

Po necelých pěti hodinách jízdy autobusem, jen s menším zdržením na hranicích, jsme konečně vystoupili na levém nábřeží řeky Labe, vlastně hned v centru veškerého dění. Odtud jsme se vydali na procházku starým městem. Ze školy jsme o památkách už leccos věděli, další potřebné informace o jednotlivých objektech jsme se dověděli od našich „průvodkyň“ pí. Kadlecové a pí. Justové. Nejprve jsme prošli po „Brühlsche Terasse“ kolem Albertina k nově postavenému kostelu „Frauenkirche“ a prohlédli si jeho vnitřní prostory. Procházka pokračovala kolem stěny s mozaikou saských kurfiřtů a restaurovaného zámku k Zwingru a Státní opeře. Na Starém náměstí jsme navštívili „Kreuzkirche“, viděli radnici a „nahlédli“ do nově budované části nedaleko Pražské ulice.

Poté jsme se rozdělili do dvou skupin. Ti, kteří chtěli na vlastní oči spatřit cenné předměty a šperky ze sbírky saských vladařů, zamířili do pokladnice „Grünes Gewölbe“, zájemci o malířství šli do galerie „Alte Meister“ v Zwingru. Řada z nás pak ještě navštívila Zbrojnici. Obě skupiny byly s tím, co viděly, velmi spokojeny. Jenom na galerii bychom potřebovali mnohem více času, protože je opravdu rozsáhlá. Sixtinskou madonu od Raffaela však našli všichni. Kolem půl páté odpoledne jsme se rozloučili s městem, které se nám opravdu líbilo, a protože bylo pěkné počasí, zastavili jsme se cestou domů ještě v zámečku Pillnitz. Zdejší park nás uchvátil. Asi proto si mnozí z nás jeho prohlídku neplánovaně prodloužili a měli problém s včasným příchodem k autobusu. Ale nakonec vzaly paní profesorky těch několik minut zpoždění sportovně.

Domů jsme dorazili po desáté hodině večer – plni zážitků a nových vědomostí, někteří dokonce s pocitem, že učit se německy a o Německu není zase tak marné.

Květa Rauerová, 2. ročník